Manifest psacího stroje

Po roce 1989, kdy se naše republika otevřela, začal postupný úpadek kancelářské techniky, zejména psacích strojů. Samozřejmost, bez které by si nikdo nedokázal představit život, počala nenápadně mizet. Touha po technickém pokroku, roky režimem zanedbávaném, odstavila stroje na vedlejší kolej. Vytratily se téměř bez většího povšimnutí a staly se přežitkem. Zřídka se typický zvuk klapání ozval ve staré obvodní ordinaci nebo časem zaváté policejní služebně. Staré prvorepublikové modely začaly sloužit v lepších případech jako vkusná retro dekorace, modernější zůstaly uložené ve sklepech, půdách a skříních, kde se na nich pomalu usazoval prach.

Nejvyšší čas smutný trend zvrátit! Dnešní doba se vrací s úctou ke starým věcem. Bylo by hloupé této současné nálady nevyužít. Projekty snažící se zachránit staré knížky a pomoci tak zvýšit čtenářskou gramotnost demonstrují jen zlomek aktivit vznikajících každým dnem. I obyčejná chuť mít stylové retro bytové vybavení, například designová dřevěná rádia z počátku minulého století. Vše zapadá do mozaiky 21. století. Avšak stroje stále zůstaly za zenitem, zapomenuté, jako by jich nikdy nebylo. Nenaskýtá se právě nyní – teď a tady – nejlepší příležitost vdechnout jim opět život?